Chovné podmínky pro plemeno kooikerhondje
Plemeno kooikerhondje je zařazeno do Klubu chovatelů loveckých slídičů (KCHLS) jako samostatná sekce.
Většina obecných chovných podmínek a pravidel je sepsána a přesně charakterizována ve Stanovách a řádech KCHLS
-
1. varianta PES i FENA
- věk: od dokončeného 17. měsíce
- skus nůžkový, nebo klešťový
- výška dle standardu
- 2x výstava po roce věku, z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD, od dvou různých rozhodčích + ZV,
nebo jakákoliv zkouška z výkonu
- test PRA (platnost celoživotní) nebo vyšetření očí (platnost 2 roky)
- test VWD s nálezem clar (čistý)
- vyšetření pately (nepářit dva jedince s nálezem „volný“)
2. varianta PES i FENA
- věk: od dokončeného 17. měsíce
- skus nůžkový, nebo klešťový
- výška dle standardu
- 3x výstava po roce věku, z toho 1x výstava vyššího typu, ocenění minimálně VD, od různých rozhodčích
- test PRA (platnost celoživotní) nebo vyšetření očí (platnost 2 roky)
- test VWD s nálezem clar (čistý)
- vyšetření pately (nepářit dva jedince s nálezem „volný“)
Obecná pravidla
a. je psovi v okamžiku krytí minimálně 15 měsíců.
b. je feně v okamžiku krytí minimálně 18 měsíců (odlišné od stanov)
c. je fena v okamžiku krytí mladší 9 let, pokud již někdy vrhla, a mladší 6 let, pokud ještě nikdy dříve nevrhla, (odlišné od stanov)
d. z kombinace rodičů ještě nevzešlo více než 12 mladých, tj. pokud je 12 a méně potomků jednoho páru, je možno spojení opakovat, bez omezení počtu narozených štěňat
e. nejsou pes a fena v příbuzenském vztahu jako rodič/dítě nebo (nevlastní) bratr / (nevlastní) sestra
f. k. splňují fena i pes v okamžiku krytí normy pro exteriér,
g. jsou fena i pes v okamžiku krytí zdraví.
h. není fena kryta před uplynutím 10 měsíců od předchozího vrhu
Doporučení
a. pes by neměl efektivně krýt více než třikrát za rok a ne více jak 15-krát dohromady v České republice
b. pes by neměl krýt více než třikrát ročně v zahraničí ve stejné zemi
Pravidla pro exteriér
a. Jak pes, tak i fena musejí před krytím minimálně dvakrát získat od různých rozhodčích na mezinárodní nebo klubové výstavě v ČR nebo na národní, mezinárodní, nebo klubové výstavě v Holandsku hodnocení „velmi dobrý/á“. V okamžiku prvního výběru do chovu musí být zvířeti minimálně devět měsíců a v okamžiku druhého výběru minimálně dvanáct měsíců.
b. Chovatel usiluje o to, aby dosahoval ideálních měr rasy. To je 40 cm výška v kohoutku u psa a 38 cm výška v kohoutku u feny. Proto by měli být pro chov využíváni psi, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 37 cm a 42 cm, a feny, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 35 cm a 40 cm.
c. Barva i celková stavba těla odpovídá standardu.
Povahové vlastnosti
Charakter Holandského kachního psa je popisován následujícím způsobem:
Holandský kachní pes působí přitažlivým a přátelským dojmem. Avšak v této rase vězí hodně temperamentu. Pro původní práci v kachních voliérách je zapotřebí klidné, sebejisté chování.
V období mimo lovnou sezónu měl pes za úkol likvidovat škodnou. K tomu potřeboval určitou ostrost, rychlost a tvrdost. Spolupráce s „Kooibaas“, majitelem psa, byla pro tuto práci ve voliéře předpokladem. Z tohoto důvodu je žádoucí pozorné chování a ochota ke spolupráci. Kromě toho předpokládala práce vytrvalost a schopnost prosadit se. Moderní Holandský kachní pes musí stále vykazovat všechny tyto vlastnosti. Strachem indukovaná agrese, nebo příliš dominantní chování vůči lidem a psům je. Štěně musí volně a nenuceně s dostatečným sebevědomím procházet kruhem a nechat se přátelsky a lhostejně prohmatat rozhodčím.
Z chovu jsou tedy vyloučeni jedinci bázliví a agresivní.
Chování se testuje na klubovém setkání nebo výstavě a je zohledněn posudek rozhodčího z výstav zastřešených FCI, případně výsledek vyšetření odborníkem na chování zvířat. Štěňatům je nutné zajistit kvalitní socializaci v nejrannějším věku ještě u chovatele a dále ji rozvíjet u majitele, aby se nedostatky ve výchově neprojevili jako nežádoucí chování a nedošlo kvůli nim zbytečně k vyřazení jedince z chovu.
Zdravotní podmínky
Vyšetření DNA na von Willebrandovu nemoc s výsledkem “nemoci prostý” nebo musí být potomek rodičů, kteří byli oba vyšetřeni DNA VWD a jsou nemoci prostí. Takovému potomku bude vystaven doklad, že je “nemoci prostý” a dále bude zcela rovnocen vyšetřeným psům včetně posouzení potomků. Pes, který nebude mít oba rodiče označené jako nemoci prosté, musí být sám vyšetřen.
Vyšetření luxace pately ve věku nejméně 12 měsíců s výsledkem „pevná“ nebo „ mírně uvolněná“, přičemž pokud má jeden rodič patelu mírně uvolněnou, druhý ji musí mít pevnou
Vyšetření očního pozadí (platnost 2 roky) nebo DNA na vyloučení nemocí očí.
Vylučující vadou jsou:
epilepsie
vrozená progresivní myelopathie - projeví se do 18 měsíců - je to podobné roztroušené skleróze u lidí
chudozubost - částečně lze tolerovat P1
podkusy nebo předkusy
neuzavřená fontanela
kryptorchysmus
zálomek ocasu – spojení, ve kterém se vyskytuje, neopakovat, rodiče, který zplodil potomky se zálomkem ve třech vrzích se třemi různými partnery vyloučit z chovu.
další dědičná onemocnění, pokud by se v určité linii projevila
Co se požaduje a očekává od chovatele
Od chovatele se očekává, že
a. bude respektovat doporučení týkající se zdraví při výběru chovného páru
b. štěňata i fena v období březosti a kojení budou kvalitně a v potřebném množství krmena v souladu se současnými znalostmi
c. štěňata i fena budou pravidelně zbavována vnitřních, dle potřeby i vnějších parazitů
d. štěňata budou očkována adekvátně jejich věku v souladu s veterinárními poznatky
e. štěňata nebudou novému majiteli předána dříve než dosáhnou věku 7 týdnů
f. každé štěně bude označeno čipem a vybaveno očkovacím průkazem nebo PET pasem
g. novému majiteli předá informace o původu štěňat a o eventuálních dědičných nemocech/odchylkách, které mohou při vrhu hrát určitou roli.
h. se bude až do okamžiku předání o štěňata dobře starat i po stránce socializace štěňat, ke které patří povzbudivé okolí, nejlépe rodina
i. předá majiteli doporučení o další péči o štěně v oblasti socializace, výchovy a výživy
j. bude informovat poradce chovu o všech pro chov důležitých faktech o životě svých psů, a to jak pozitivních – např. úspěchy na výstavách a soutěžích, tak negativních – vady a úhyny štěňat, vznik nemoci s pravděpodobně dědičným původem apod.
Co může očekávat chovatel
a. Pomoc při vyřizování chovnosti včetně informací o zdravotních vyšetřeních
b. Spolupráci při výběru chovného psa
c. Možnost propagace vlastního krycího psa nebo chovné feny a štěňat na webových stránkách sekce kooikerhondje
d. Evidenci zájemců o štěně
e. Pomoc a radu při chovu plemene a odchovu štěňat
f. Poradu v oblasti výživy a výcviku
g. Informace o všech jedincích plemene u nás
Chovné podmínky v Holandsku
Sdružení Het Nederlandse Kooikerhondje
Chovatelský řád 2007
Stanovený valnou hromadou dne 6. května 2007 v Maarsbergenu
A. Kontrolní komise
Komise, která kontroluje dodržování tohoto chovatelského řádu.
B. Komise pro informace, chov, zdraví a chování (dále jen Informační komise)
Jejím úkolem je protokolování, shromažďování a vydávání informací o psech.
C. Efektivní krytí
Krytí je platné od okamžiku narození vrhu. Počítá se rok, ve kterém k narození dojde.
D. ENM
Dědičná nekrotizující myelopatie je známa jako ENM, ochrnutí Holandských kachních psů nebo leukodystrofie. O ENM se jedná, pokud podle zvěrolékaře zvířata vykazují klinický obraz, tak jak je popsáno v článku „Erfelijke Necrotiserende Myelopathie bij Kooikerhondjes“ ( P.J.J. Mandigers), a toto bylo prokázáno pitvou, provedenou některým institutem, který je uznán holandským státem.
E. Epilepsie
Epilepsie je onemocnění, při kterém pes opakovaně vykazuje záchvaty epileptického typu. Záchvaty jsou popisovány jako opakované abnormální chování s počtem charakteristických příznaků:
Epileptické záchvaty mohou být přiřazeny různým typům:
1) Klasický všeobecný záchvat
To je záchvat, jak si ho představuje většina lidí. Velký záchvat, během jehož předstupně je pes často neklidný a vystrašený. Tento předstupeň může trvat pár minut až několik dní. Záchvat je provázen ztrátou vědomí, křečemi, slintáním, dýchacími obtížemi, inkontinencí. Tato fáze trvá nejčastěji jen pár minut. Během poslední fáze, fáze návratu do normálního stavu, ustupuje svalové napětí a zvíře opět nabude vědomí. Pes může být extrémně neklidný nebo unavený. Táto fáze může trvat několik hodin až dnů.
2) Částečně epileptické záchvaty
Během takového záchvatu vykazuje pes pouze 1 nebo 2 příznaky všeobecného záchvatu.
Příklad: pes jen podklesne, přední tlapy se křečovitě napnou, pes neztratí vědomí.
3) A-typické epileptické záchvaty
Do této skupiny spadají všechny záchvaty, které nelze zařadit ani do jedné z obou skupin. Příklad: „chytání much“, honění se za vlastním ocasem, třepání ušima. Tyto záchvaty jsou často velmi subtilní a těžko postřehnutelné a nejsou následně rozpoznány jako epilepsie. V podstatě takový záchvat nic nepředznamenává.
Mezi zvěrolékaři se o epilepsii hovoří teprve tehdy, když se záchvaty, jedno v jaké formě, vyskytnou opakovaně (dvakrát nebo častěji).
Existují dvě formy epilepsie:
• Primární – Není možné nalézt příčinu epilepsie. Může dojít ke všem typům záchvatu.
• Sekundární – U této formy epilepsie je možné stanovit nějakou příčinu nebo odchylku. Důkaz musí být poskytnut majitelem zvířete.
F. Chování
Charakter Holandského kachního psa je popisován následujícím způsobem: Holandský kachní pes působí přitažlivým a přátelským dojmem. Avšak v této rase vězí hodně temperamentu. Pro původní práci v kachních voliérách je zapotřebí klidné, sebejisté chování.
V období mimo lovnou sezónu měl pes za úkol likvidovat škodnou. K tomu potřeboval určitou ostrost, rychlost a tvrdost. Spolupráce s „Kooibaas“, majitelem psa, byla pro tuto práci ve voliéře předpokladem. Z tohoto důvodu takové pozorné chování a “will to please”. Kromě toho předpokládala práce vytrvalost a schopnost prosadit se. Moderní Holandský kachní pes musí stále vykazovat všechny tyto vlastnosti. Strachem indukovaná agrese, nebo příliš dominantní chování vůči lidem a psům je zcela jistě nežádoucí. Štěně musí volně a nenuceně s dostatečným sebevědomím procházet kruhem a nechat se přátelsky a lhostejně prohmatat rozhodčím.
G. Prohlášení o chování
Informační komisí vydané prohlášení na základě platných zpráv rozhodčích.
Prohlášení o chování je vydáno, pokud:
a. byly provedeny dvě zkoušky a v žádné z obou zkoušek nebyla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,
b. byly provedeny více než dvě, avšak maximálně pět zkoušek, a v maximálně jedné z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,
c. bylo provedeno více než pět zkoušek a v maximálně dvou z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování,
d. bylo provedeno více než pět zkoušek a ve více než dvou z nich byla učiněna negativní poznámka, týkající se chování, a chovatel může dvěma posudky objasnit, že pes má dostatečně stabilní charakter; posudky musejí být vystavené dvěma různými behaviorálními terapeuty „Vereniging Alpha“ (přidružený k Raad van Beheer),
e. negativní poznámkou, týkající se chování, se rozumí poznámka ve smyslu: pes se nenechá prohmatat, chová se vystrašeně, ohání se nebo kouše, diskvalifikace na základě chování nebo podobně.
H. Odlišné chování
O odlišném chování se hovoří, když zvíře vykazuje nenormální strach a/nebo agresi.
I. Platné uchovnění
Posudek rozhodčího, jmenovaného organizací Raad van Beheer pro Holandské kachní psy, během výstavy, organizované VHNK, nebo (mezi) národní výstavy.
J. Zálomek ocasu
V důsledku vrozeného srůstu jednoho nebo více ocasních obratlů vykazuje ocas zálomek.
K. Odchylka očí, dědičná
O dědičné odchylce očí se hovoří, pokud je při vyšetření podle směrnic ECVO (Eurpopean College of Veterinary Ophthalmologists), provedeném uznaným očním specialistou, zjištěna odchylka očí.
L. Vyšetření očí
Vyšetření na dědičné odchylky očí. Toto vyšetření musí provádět oční specialista, uznaný ECVO. Vyšetření smí být provedeno od věku 12 měsíců a je platné maximálně 24 měsíců.
M. Luxace pately
Pod pojmem luxace pately se rozumí abnormální pohyblivost čéšky směrem dovnitř nebo ven. Vyšetření provádí uznaný veterinář – ortopéd.
N. Vyšetření kolen
Vyšetření na luxaci pately, provedené ortopédem, který je uznán Královskou holandskou společností pro zvěrolékařství. Vyšetření smí být provedeno nejdříve ve věku 12 měsíců. Klasifikace probíhá podle členění, které si tito lékaři mezi sebou dohodli.
O. Raad van Beheer
Raad van Beheer op Kynologisch Gebied in Nederland, nizozemská vrcholná zastřešující organizace, zřízena v roce 1902, je členem FCI.
P. Výška v kohoutku
Měřena je pravítkem výška od plece k zemi.
Q. VWD
O von Willebrandovu nemoc se jedná (von Willebrand’s Desaese, VWD), pokud u psa chybí von Willebrandův faktor (vWf). To je považováno za prokázané, pokud je pes po vyšetření DNA (DNA z krve) nazván „nakaženým“. Vyšetření musí proběhnout podle metody hematologické nebo biochemické laboratoře univerzitní kliniky pro domácí zvířata v Utrechtu (NL). Pomocí vyšetření DNA je rovněž možno určit, zda je konkrétní Holandský kachní pes “přenašeč” VWD nebo je “bez nemoci”.
Článek 2 – Úvod
2.1. Chovatelský řád je souborem pravidel, v souladu s článkem 17 stanov sdružení „Het Nederlandse Kooikerhondje“.
2.2. Chovatelský řád slouží k realizaci stanovených cílů sdružení, zachycených v článku 3.1.
2.3. V této souvislosti jsou vytvořena pravidla pro chov, která jsou uvedena v následujících článcích.
2.4. Je zřízena tzv. informační komise. Ta má následující cíle: podporovat zlepšování kvality, zdraví, charakteru a exteriéru. Toto uskutečňuje tím, že shromažďuje informace a dále je předává chovatelům a majitelům psů.
2.5. Je zřízena tzv. kontrolní komise. Ta má následující cíle: kontrolovat, zda členové, kteří chovají Holandské kachní psy, přitom konají nebo konali v souladu s pravidly tohoto chovatelského řádu. Tento stanovený cíl platí i v případě, že jeden z majitelů chovného páru není členem sdružení.
Článek 3 – Chovatelské normy
Normy pro chov jsou splněny, pokud:
3.1. Všeobecné normy
a. Je psovi v okamžiku krytí minimálně 15 měsíců.
b. Je feně v okamžiku krytí minimálně 18 měsíců.
c. Je fena v okamžiku krytí mladší 9 let, pokud již někdy vrhla, a mladší 6 let, pokud ještě nikdy dříve nevrhla.
d. Není fena kryta před uplynutím 10 měsíců od předchozího vrhu.
e. Pes efektivně nekryl více než třikrát za rok a ne více jak 15-krát dohromady.
f. Z kombinace rodičů ještě nevzešlo více než 12 mladých.
g. Nejsou pes a fena v příbuzenském vztahu jako rodič/dítě nebo (nevlastní) bratr / (nevlastní) sestra.
h. Byli fena i pes před krytím vyšetřeni na vWD a výsledek je „bez nemoci“.
i. Mají fena i pes v okamžiku krytí platné oční vyšetření, při kterém nebyly zjištěny žádné výrazné odchylky očí.
j. Bylo feně a také psovi před krytím provedeno vyšetření kolen.
k. Splňují fena i pes v okamžiku krytí normy pro exteriér.
l. Mají fena i pes v okamžiku krytí prohlášení o chování.
m. Jsou fena i pes v okamžiku krytí zdraví.
3.2. Normy pro exteriér
a. Jak pes, tak i fena musejí před krytím minimálně dvakrát získat od různých rozhodčích, jmenovaných organizací Raad van Beheer hodnocení „velmi dobrý/á“. V okamžiku prvního výběru do chovu musí být zvířeti minimálně devět měsíců a v okamžiku druhého výběru minimálně dvanáct měsíců.
b. Chovatel usiluje o to, aby dosahoval ideálních měr rasy. To je 40 cm výška v kohoutku u psa a 38 cm výška v kohoutku u feny. Proto by měli být pro chov využíváni psi, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 37 cm a 42 cm, a feny, jejichž výška v kohoutku se pohybuje mezi 35 cm a 40 cm.
c. Ustanovení v článku 3.2.a. platí pro zvířata, která se narodila po 31.12.2002. Zvířata, která jsou narozena před tímto datem, musejí být dvakrát posouzena různými rozhodčími, jmenovanými organizací Raad van Beheer, z čehož maximálně jednou na regionálním výběru do chovu.
3.3. Normy týkající se chování
a. Zvířata, která vykazují odlišné chování, jak je popsáno ve vysvětlení pojmů, jsou z chovu vyloučena.
3.4. Normy týkající se dědičné nekrotizující myelopatie (ENM)
a. Zvířata, která trpí ENM, a jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni.
b. Zvířecí rodiče, kteří zplodili potomky trpící ENM, jsou z chovu vyloučeni.
c. Přímí potomci zvířecích rodičů, jak je výše popsáno, jsou z chovu rovněž vyloučeni.
d. Doporučuje se nepoužívat pro chov vlastní sourozence zvířecího rodiče, jak je popsáno v bodu 3.4 b.
3.5. Normy týkající se epilepsie
a. Epilepsií trpící zvířata nebo jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni.
b. Zvířecí rodiče, kteří mají dva nebo více potomků se záchvaty epileptického typu, jsou z chovu vyloučeni. Výjimku představují případy veterinárně prokázané sekundární epilepsie.
c. Přímí potomci ze stejné kombinace zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.5.b. jsou z chovu vyloučeni.
d. Doporučuje se nepoužívat pro chov přímé potomky zvířecích rodičů nebo vlastní sourozence jednoho ze zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.5. b.
3.6. Normy týkající se dědičných odchylek očí
a. Zvířata, trpící dědičnou odchylkou očí, nebo jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni.
b. Zvířecí rodiče, kteří mají dva nebo více potomků s dědičnými odchylkami očí, jsou z chovu vyloučeni.
c. Přímí potomci ze stejné kombinace zvířecích rodičů, jak je popsáno v bodu 3.6.b, musí být před nasazením do chovu prohlášeni za zdravé očním specialistou, uznaným ECVO.
d. Zvířata s výsledkem „předběžně neschválená“ nesmějí být do chovu nasazena. Po 6 až 12 měsících může být provedeno nové vyšetření. Dostane-li zvíře výsledek „neschválené“, tak je definitivně „neschválené“. Pokud je pes při novém vyšetření prohlášen za „schváleného“ a jsou tedy známy 2 různé výsledky, musí být ještě v souladu se směrnicemi očních lékařů ECVO přizvána komise expertů. Výsledek této komise je definitivní.
e. Zvířecí rodiče psa s výsledkem „neschválený“ jsou – pokud se jedná o dva nebo více potomků shodně s článkem 3.6.b. – z chovu vyloučeni až do doby, kdy je při novém vyšetření pes uvolněn a byla přizvána komise expertů, jak je popsáno v článku 3.6.d. Je-li pes prohlášen za „neschváleného“, jsou zvířecí rodiče z chovu definitivně vyloučeni.
3.7. Normy týkající se von Willebrandovy nemoci (vWD)
a. Zvířata, trpící van Willebrandovou nemocí, a jejich přímí potomci jsou z chovu vyloučeni.
b. Zvířecí rodiče, ze kterých vzešli potomci s vWD, jsou z chovu vyloučeni.
c. Zvířata, která jsou v rámci vyšetření rozpoznána jako „nositelé“, jsou z chovu vyloučena.
3.8. Normy týkající se luxace pately
a. Zvířata, trpící klinickými symptomy luxace pately nebo která byla v této souvislosti operována, jsou z chovu vyloučena.
b. Zvířata, jejichž výsledek vyšetření zní luxace pately 2. stupně, jsou z chovu vyloučena.
c. Pokud se z nějaké kombinace zvířecích rodičů narodí potomci s luxací pately, nesmí být kombinace opakována.
d. Zvířata s luxací pately 1. stupně smějí být použita do chovu pouze za předpokladu, že budou spárována se zvířetem bez luxace pately, tzn. i bez uvolněných kolen.
e. Doporučuje se párovat zvířata s výsledkem „uvolněná kolena“ pouze se zvířaty s výsledkem „pevná kolena“.
3.9. Normy týkající se ocasu se zlomem
a. Zvířata, která mají ocas se zlomem, jsou z chovu vyloučena.
b. Kombinace zvířecích rodičů s potomky s ocasem se zlomem nesmí být opakována.
c. Pes nebo fena, kteří ve třech různých vrzích (v různých kombinacích) zplodili potomky s ocasy se zlomem, jsou z chovu vyloučeni.
3.9. Normy týkající se nasazení psů mimo území Nizozemska
Navíc ke krytím, uvedeným pod bodem 3.1.e. smí být v Nizozemsku registrovaný pes použit maximálně desetkrát ke krytí mimo území Nizozemska, ne však více než třikrát ve stejné zemi.
Článek 4 – Co se dále může požadovat a očekávat od chovatele
4.1. Od chovatele se očekává, že:
a. Štěňata dostala všechna očkování adekvátní jejich věku a to v souladu s běžnými zvěrolékařskými poznatky.
b. Štěňata nebudou novému majiteli předána dříve, než jim bude z pověření organizace Raad van Beheer implantován čip a než jim bude alespoň 7 týdnů.
c. Novému majiteli předá informaci o původu štěňat a o eventuálních dědičných nemocech/odchylkách, které mohou při vrhu hrát určitou roli. K tomu patří informace, zda využil zvířat, která spadají pod článek 3.4.d. nebo 3.5.d.
d. Nového majitele upozorní na odchylky štěňat v souvislosti se zdravím, charakterem a standardem rasy, které mu jsou známy.
4.2. Také se od chovatele očekává, že se bude o chované psy až do okamžiku jejich předání novému majiteli dobře starat, k čemuž mimo jiné patří:
a. Socializace štěňat, ke které patří povzbudivé okolí, nejlépe rodina.
b. Včasné odčervení štěňat.
c. Majiteli budou dána doporučení v souvislosti se socializací a výchovou štěněte.
d. Majiteli budou dána doporučení v souvislosti s výživou štěněte.
e. Chovatel předá majiteli v zásadě zdravé štěně.
4.3. Od chovatelů a majitelů Holandských kachních psů se očekává, že budou spolupracovat s informační komisí, že budou využívat vědomostí, které informační komise shromáždila, a tyto vědomosti budou, i bez vyzvání, sami předávat. Spolupráce by měla vycházet z obou stran.
4.4. Chovateli se důrazně doporučuje uzavírat písemné kupní smlouvy.
Článek 5 – Práva a povinnosti chovatele vůči sdružení s ohledem na chov
5.1. Chovatelé, kteří jsou členy sdružení a splňují chovatelské normy z článků 3 a 4 tohoto chovatelského řádu, připadají v úvahu pro:
a. Získání informací o zdraví, charakteru a zevnějšku jejich chovných produktů.
b. Získání informací o zdraví, charakteru a zevnějšku ostatních Holandských kachních psů, kteří jsou zapsáni v „klubovém registru”.
c. Informace o eventuálních pro ně vhodných kombinacích pro chov.
d. Odběr vrhu.
e. Oznámení vrhu na informačním seznamu štěňat.
5.2. V souvislosti s body 5.1.a. až 5.1.e. se může chovatel obrátit na sekretariát informační komise.
5.3. Chovatelé, kteří jsou členy sdružení, hlásí všechny vrhy svého chovu. V této souvislosti je nejpozději týden po vrhnutí vrh nahlášen sekretariátu kontrolní komise. Je také možnost ohlásit plánovaný vrh hned po krytí.
5.4. Pro nahlášení použije chovatel jeden z formulářů, poskytnutých k tomuto účelu sdružením. Pokud ještě nejsou sdružení známy, musejí být všechny potřebné údaje nahlášeny. Je-li to možné, provádí se kontrola údajů předem.
5.5. Chovatel, který je členem sdružení, platí sdružení za každého odchovaného a z pověření organizace Raad van Beheer čipovaného Holandského kachního psa částku, kterou určuje představenstvo.
5.6. Neplní-li chovatel, který je členem sdružení, požadavky z článků 3 a 4 a závazky z předchozího článku, nedostane se na seznam v souvislosti s články 5.1.d. a 5.1.e. tohoto chovatelského řádu.
Článek 6 – Sankce
6.1. Pokud některý chovatel a/nebo majitel krycího psa, který je členem sdružení, neplní požadavky z článku 3, porušuje pravidla sdružení. Pro takového chovatele automaticky odpadají zvýhodnění jmenovaná v článku 5.1.d. a 5.1.e.
6.2. V případě porušení jednoho nebo více pravidel, jak jsou určena v článcích 3.1., 3.2., 3.10. a 4. tohoto chovatelského řádu, se představenstvo spojí s dotyčným chovatelem. Chovatel a/nebo majitel krycího psa bude přitom dotázán na důvody svého chování. V případě opakovaného porušování bude představenstvo o tomto informovat v informačním bulletinu. Pokud některý člen opakovaně porušuje pravidla z článků 3.1., 3.2., 3.10. a 4., má představenstvo sdružení právo tomuto členovi podle článku 5. bodu 1.c. těchto stanov vypovědět členství.
6.3. Jsou-li k chovu využita zvířata, která byla podle článku 3.4. až 3.9. tohoto chovatelského řádu z chovu vyloučena, bude o tomto případu v informačním bulletinu sdružení učiněno oficiální „oznámení představenstva“. Dotyčnému členovi může být podle článku 5. bodu 1.d. stanov vypovězeno členství. Dříve než bude „oznámení představenstva“ zveřejněno, bude chovateli/majiteli krycího psa dána možnost vysvětlit, proč tato zvířata využil.
Článek 7 – Dispenzace
V případě, že doslovná aplikace tohoto chovatelského řádu povede k neoprávněné tvrdosti nebo bude mít za následek neoprávněné znevýhodnění dotyčného, může představenstvo písemně udělit dispenzaci od článků 3.1., 3.2., 3.3., 3.10. a 4. tohoto chovatelského řádu.
Článek 8 – Změny tohoto chovatelského řádu
O jakýchkoli změnách tohoto chovatelského řádu může být zásadně rozhodnuto pouze na valné hromadě a to většinou hlasů.
Článek 9 – Závěrečná ustanovení
9.1. V případech, které nejsou tímto chovatelským řádem zohledněny nebo v nichž vede interpretace k neshodám, rozhodne v naléhavých případech představenstvo, jinak valná hromada.
9.2. Proti rozsudku, jak je míněn v článku 9.1 tohoto chovatelského řádu, může obviněný podat protest ke smírčí komisi sdružení.
Vzhledem k tomu, že toto plemeno pochází z Holandska, jsou chovné podmínky doplněny a upraveny podle pravidel platících v zemi původu.